Statut arbitrážní komise

Čl. I.

(1) Arbitrážní komise řeší a rozhoduje spory členů ČBF vzniklé v souvislosti s jejich působením v basketbalu. Arbitrážní komise může zahájit řízení jen na návrh, který jsou oprávněni podat pouze členové ČBF. K návrhu musí být přiložen doklad o úhradě poplatku za podání návrhu ve výši 3 000 Kč. Po podání návrhu jsou členové ČBF povinni vyčkat rozhodnutí a teprve po rozhodnutí Arbitrážní komise jsou oprávněni obrátit se na jiný orgán.

(2) Arbitrážní komise rozhoduje jen v těch věcech, kde není dána pravomoc a působnost jiného orgánu CBF.

(3) Arbitrážní komise je složena z nezávislých odborníků, především právníků, a ve své činnosti se řídí svým statutem a jednacím řádem, který schvaluje valná hromada ČBF. Při rozhodování vzniklých sporů je povinna tyto spory řešit především podle platných Stanov ČBF a ostatních sportovně technických dokumentů ČBF.

(4) Rozhodnutí Arbitrážní komise jsou závazná pro všechny, jichž se týkají, a není proti nim odvolání přípustné. Nerespektování rozhodnutí komise jsou postihována příslušnými orgány ČBF s hracími důsledky. Výbor ČBF rozhodne o potrestání, pokud nepřísluší potrestání žádnému jinému z orgánů ČBF.

(5) Rozhodnutí Arbitrážní komise nebrání žádnému ze zúčastněných subjektů obrátit se v případě nesouhlasu s jejím rozhodnutím k nezávislému soudu.

(6) Pokud je veden spor mezi hráčem a klubem nebo mezi kluby navzájem, jsou veškerá finanční plnění určená pro klub, který je účastníkem sporu (částky za přestupy, vyúčtování kaucí atp.), ukládány na zvláštní konto ČBF a klubu budou vydány až po rozhodnutí orgánu ČBF. V případě, že bude uznáno příslušným basketbalovým orgánem, že klub je povinen k finančnímu plnění, bude zadržená částka sloužit k částečné či plné úhradě dluhu. Skutečnost, že je veden spor, sdělí tajemník AK předsedům STK a matričních komisí.

(7) Pokud výbor ČBF dle článku VII. odst. (5) Stanov ČBF změní sportovně technické řády s působností pro celou federaci, rozhoduje o schválení této změny AK. Neschválení změny má za následek, že rozhodnutí výboru ČBF o změně řádů nenabude účinnosti.

Čl. II.

byl zrušen Valnou hromadou 13.5. 2000

Čl. III.

(1) AK se skládá z předsedy a členů, kteří jsou do svých funkcí jmenováni na dobu 4 let V ČBF, který jmenuje i předsedu AK.

(2) AK musí mít lichý počet členů. V řízení před AK rozhoduje plénum komise, na kterém musí být současně přítomni nejméně tři jeho členové a rozhoduje prostou většinou. Všichni členové AK jsou si při rozhodování rovni.

(3) Předsedou AK může být jen občan ČR s potřebnými zkušenostmi pro výkon takové funkce.

(4) Rozhodnutím V ČBF může být předseda či člen AK z funkce odvolán, jestliže závažným způsobem porušil své povinnosti.

(5) Členové AK se mohou své funkce vzdát. Funkce zaniká doručením abdikace sekretariátu ČBF.

(6) Funkce v AK je čestnou funkcí.

(7) Členové AK jsou povinni vykonávat svědomitě své povinnosti a při výkonu funkce dodržovat etiku a zdržet se všeho, co by mohlo narušit důstojnost funkce nebo ohrozit důvěru v jejich nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování.

(8) Členové AK jsou povinni zachovávat mlčenlivost, a to i po zániku funkce, o věcech, o kterých se dozvěděli ve své činnosti, pokud nebyli této povinnosti předsedou V ČBF zproštěni.

Čl. IV.

(1) Všichni členové basketbalové federace jsou si v rozhodování před arbitrážní komisí rovni. Každý má právo na ochranu svých práv a právem chráněných zájmů před AK, pokud stanovy, řády či předpisy ČBF nesvěřují tuto ochranu jinému orgánu. AK rozhoduje sama a nezávisle.

(2) Každý je oprávněn před AK jednat ve svém mateřském jazyku.

Čl. V.

(1) Vlastní jednání AK připraví její předseda tak, aby bylo možno rozhodnout o věci zpravidla při jediném jednání.

(2) Za tím účelem předseda:

• a) zpravidla zjistí stanovisko obou stran sporu a pokusí se popřípadě předběžně o smírné vyřešení případu. Může též kterékoliv straně uložit, aby se ve věci vyjádřila písemně a připojila listinné nebo jiné důkazy, jichž se dovolává
• b) zajistí, aby bylo možno při jednání provést potřebné důkazy, a jestliže je to účelné, může provést důkaz prostřednictvím dožádaného nižšího orgánu
• c) činí jiná vhodná opatření.

(3) K projednání věci samé nařídí předseda jednání, k němuž předvolá účastníky a všechny, jejichž přítomnost je třeba. Předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně pět dnů přede dnem, kdy se jednání má konat.

(4) Jednání řídí předseda AK a to tak, aby přispělo ke spravedlivému rozhodnutí, aby splnilo účel a aby probíhalo důstojně a nerušeně. Činí vhodná opatření, aby zajistil splnění účelu jednání a zdárné provedení důkazů; dbá přitom také o to, aby svědci, kteří dosud nebyli vyslechnuti, nebyli přítomni jednání. Kdo nesouhlasí s opatřením předsedy AK, které učinil při jednání, může požádat, aby rozhodla celá komise.

(5) Po zahájení jednání přednesou nebo doplní účastníci své návrhy a předseda AK sdělí výsledky přípravy jednání. Další průběh jednání určuje předseda AK podle okolností případu. Na závěr mohou účastníci shrnout své návrhy a vyjádřit se k dokazování i k právní stránce věci.

(6) Jednání může být odročeno jen z důležitých důvodů, které musí být sděleny. Odročuje-li se jednání, oznámí předseda AK zpravidla den, kdy se bude konat nové jednání.

Čl. VI.

(1) Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Komise rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

(2) Komise dbá o to, aby skutečný stav věci byl zjištěn co nejúplněji. Rozhoduje, které z navrhovaných důkazů je třeba provést a provede i jiné důkazy, než jsou navrhovány. Jestliže tvrzení účastníků o skutečnostech jsou shodná, může se omezit při zjištění skutkového stavu na tato nesporná tvrzení.

(3) Není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé komisi z její činnosti, jakož i řády uveřejněné v publikacích ČBF.

(4) Dokazování provádí komise při jednání. Je-li to účelné, může být o provedení důkazu dožádán regionální nebo jiný basketbalový orgán, nebo předseda AK může důkaz provést mimo jednání. Účastníci mají právo být přítomni u takto prováděného dokazování. Jeho výsledky je třeba vždy při jednání sdělit. Komise může vždy rozhodnout, aby provedené důkazy byly doplněny nebo před ním opakovány.

(5) Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů a právnických osob, listiny, ohledání a výslech účastníků. Pokud není způsob provedení důkazu předepsán, určí jej komise.

(6) Účastníci mají právo vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly provedeny.

Čl. VII.

(1) Každý člen ČBF je povinen dostavit se na předvolání ke komisi a vypovídat jako svědek. Musí vypovědět pravdu a nic nezamlčovat. Výpověď může odepřít jen tehdy, kdyby jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým; o důvodnosti odepření výpovědí rozhoduje komise.

(2) Na začátku výslechu je třeba zjistit totožnost svědka a okolnosti, které mohou mít vliv na jeho věrohodnost. Dále je třeba poučit svědka o významu svědecké výpovědi.

(3) Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečnosti, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví komise po slyšení účastníků příslušného odborníka. Komise odborníka vyslechne.

(4) Důkaz listinou se provede tak, že ji nebo její část při jednání předseda AK přečte nebo sdělí její obsah. Předseda AK může uložit tomu, kdo má listinu potřebnou k důkazu, aby ji předložil nebo ji opatří sám od jiného orgánu nebo právnické osoby.

(5) Nařídí-li AK jako důkaz výslech stran, jsou účastníci povinni dostavit se k výslechu; musí vypovědět pravdu a nic nezamlčovat. O tom musí být poučeni.

(6) Důkazy hodnotí komise podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

(7) Komise je vázána rozhodnutím příslušných orgánů o zjištěném skutkovém stavu, o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu.

(8) Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému basketbalovému orgánu, může komise posoudit sama. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, komise z něho vychází.

Čl. VIII.

(1) Náklady řízení vzniklé v tomto řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočení a odměna za zastupování, je-li zástupcem advokát.

(2) Každý účastník platí náklady řízení, které vznikají jemu osobně, a náklady svého zástupce. Společné náklady platí účastníci podle poměru účastenství na věci a na řízení.

(3) Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná komise náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

(4) Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, komise náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

(5) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení:

• a) skončilo smírem, jestliže v něm nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného
• b) bylo zastaveno.

(6) Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí komise výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

(7) O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje komise i bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí.

(8) Pokud účastník neuhradí tyto náklady dobrovolně, mohou být vůči němu uplatněny sankce s hracími důsledky, o nichž rozhodne komise, eventuálně může být i vyřazen ze soutěží v ČBF.

Čl. IX.

(1) AK své rozhodnutí při ústním jednání ústně zdůvodní a ve lhůtě do 15 dnů vypracuje písemné zdůvodnění, které doručí všem zúčastněným stranám a také orgánu, který rozhodoval v prvním a ve druhém stupni.

(2) Na ostatní činnosti, které vykonává AK, se použije tohoto řádu přiměřeně.

(3) Veškeré poplatky stanovené v tomto statutu jsou včetně DPH.

(4) Tento statut arbitrážní komise a její jednací řád nabývá účinnosti schválením na Valné hromadě ČBF dne 27.4. 2008.