Shrnutí poznatků ze soutěží FIBA mládeže v roce 2003

V čem byli naši soupeři před námi:

1. atletická vyspělost – síla, rychlost, dynamika a z toho následně vyplývající aktivita a důraz ve všech činnostech – individuelně i týmově,
2. agresivnější útočné doskakování, jednak větším počtem hráčů a jednak napadání soupeře, který doskočil míč (zabránění RPÚ v zárodku),
3. týmovější obrana – odstoupení, výpomoc, sledování většího prostoru s následným řešením (včasnost a hlavně domluva),
4. odvaha k individuelní útočné činnosti, především střelba je daleko odvážnější (jistě vyplývá z počtu odstřílených pokusů ), až drzejší (jejich odvaha je zcela oprávněná dle dosahované úspěšnosti), týká se i větší úspěšnosti TH (oproti nám),
5. krytí všech hráčů v obranném doskakování – u nás se spoléháme jen na dlouhé,
6. přihrávka – nejen technika, ale také její včasnost (do RPÚ, zejména na podkošové), naši hráči a hráčky mají malý repertoár,
7. okamžitý přechod do RPÚ – celého týmu (u nás často podkošoví otálejí s první přihrávkou nebo se zahájením driblinku),
8. v kategoriích dívek 87/88, 89, částečně i 86 chybí vysoké hráčky nad 190 cm, chybí nejen umění (dovednosti) podkošových hráček ale hráčky jako takové (Chorvatsko, Turecko, Srbsko, Slovensko zde mají pro budoucnost náskok),
9. naše hráčky se při důsledné obraně otáčí zády ke koši (nemohou přihrát),
10. soupeři jsou již v tomto věku vyhranější a jistější ve všech činnostech.

Speciální připomínky jednotlivých trenérů – i ty platí obecně!

Dr. František Rón (RD muži do 20 let roč. 84)

• důležité je časování – jdeme do akce pozdě (uvolnění bez míče a přihrávka),
• útok na zónu – potřeba využívat akcí v nichž míč jde na hráče č. 5 v krátkém rohu,
• řešení clon – předskok, vytláčení, přebírání stejně vysokých, proklouzávání se již nepoužívá!
• clony bez míče – první snahou obrany musí být, aby se clona nepostavila, obránce jde do zamýšlené dráhy clonícího útočníka,
• clona bez míče po zadní čáře – obránce odcloněného hráče se vyváží na vnějším rameni a následně za clonou zrychlí pro výhodnější postavení,
• tvrdost obrany je v práci nohou – ne v tlučení rukama (rozdílné chápání v domácích soutěžích).

Ing. Marian Svoboda (RD ženy do 20 let roč. 82)

• důraz na intenzivní snahu získat míč v situaci l na l,
• nepřihrávat z natažených paží dvěma rukama nad hlavou,
• větší boj o míč, snaha získat tak zvané nerozhodné míče,
• řada týmu hrála zónovou obranu (v 60% USA),
• změna rytmu hry.

Mgr. Petr Reich (RD junioři roč. 86)

• chyběla nám touha bojovat – vyhrát, i když je zdánlivě ztracená šance (vzdát se, když se nedaří ???),
• doskakování je naší slabinou,
• nízké % střelby z pole – ČR 40%, ostatní 60%,
• neúčast domácích trenérů mládeže na podobné akci konané doma je zarážející.

Ing. Jiří Růžička (RD ženy do 20 let roč. 84)

• překvapením byly juniorky Turecka – ve všech činnostech, vynikající střelba za tři body u řady hráček (totéž u ročníku 86 na kvalifikaci v Srbsku a Černé hoře),
• naše zbraň RPÚ, ale pozor, většinou s malým zapojením většího počtu hráček,
• nedostatečný repertoár přihrávek,
• malá síla paží,
• neochota hráček hrát bez míče, navíc strach z kontaktu (zase síla) při clonách,
• chybí důraznější křídla.

ZÁSADNÍ POŽADAVKY na obsah tréninků, které z uvedeného vyplývají:

• kondice a síla – i v průběhu sezony provádět specielní kondiční trénink (síla),
• přihrávky,
• uvolnění bez míče,
• každou činnost – individuelní i kombinace provádět daleko ve větším tempu – rychleji i za cenu, že to někdy bolí,
• hráče učit hrát na všech pozicích, neomezovat jejich rozvoj nácvikem systémů v mladém věku – VELMI DULEŽITÉ!
• hledat častou herní příležitost (nesedět, ale hrát, možnost startu mládeže mezi dospělými), obecně ve vyšší věkové kategorii (omezit teorii, že si hráč musí odsedět minuty mezi lepším týmem – musí si je odehrát),
• pozornost nácviku doskakování (jít za míčem, odstavení soupeře),
• nepřehlížet základní detaily HČJ – technické, pohybové, taktické,
• samostatné střelecké tréninky – trojky stejně jako TH nebo střelbu z výskoku.